Pět z deseti opatření jádra (J1–J5) se týká primární péče: kolem roku 2038 má fungovat asi 520 týmů sdružené péče, každý pro spádové území s 10 až 25 tisíci obyvatel. Pilíř 1 mění, kdo pacienta ošetří a jak se za to platí. Pilíř 3 dodává nástroje, bez kterých se týmová péče nedá řídit ani měřit.
Oba pilíře stojí na dobrovolnosti. Nikdo nemusí do týmu vstoupit a funkční samostatná ordinace, která nové funkce nezajistí, si ponechá dnešní úhradu bez snížení.
Každé opatření jádra popisujeme na kartě se stejnou osnovou: proč, co přesně, právní nástroj a vlna, kdo, kdy, na čem závisí, rizika a pojistky. Termíny platí pro základní scénář „Vláda 2030“; doplňkový scénář „Dnešní vláda převezme část“ by nástroje vlny 0 posunul o jeden až dva roky dřív. Souhrnné náklady pilíře a náběh sester a týmů po letech jsou v Části V.
J1 · Standard týmu sdružené péče a pětiletá smlouva
Proč. K 30. 6. 2026 fungovalo 241 týmových praxí (174 pro dospělé, 67 pro děti) a jen u VZP díky nim našlo praktika 43 705 lidí (VZP, 15. 7. 2026). Týmová praxe podle úhradové vyhlášky ale nevyžaduje sestry ani další profese a centrum primární péče z Implementačního plánu MZ č. 2.1 (prosinec 2025) zatím nemá právní definici. Praktiků pro dospělé je asi 5 500, třetina je starší 60 let a ubývá jich 110 až 180 ročně (ÚZIS k 31. 12. 2024).
Zahraniční zkušenost ukazuje, že rozhodující je úhrada a budova je až druhotná. Estonsko vázalo dotaci na smlouvu se skupinou praktiků a do roku 2022 vzniklo 60 středisek pro 44 % populace; samostatní praktici ale vstupovali pomalu, protože střediska neměla vyšší úhradu (Habicht a kol. 2023, PMID 36764032). Přehled 39 studií o multidisciplinárních týmech dospěl ke smíšeným výsledkům: péče o chroniky se zlepšila, vztahová kontinuita se ale místy roztříštila (Bates a kol. 2025, PMID 41181853).
Co přesně. Standard stanoví minimální funkce týmu a jeho právní formu nepředepisuje. Platí se za funkce: zástupnost, prodlouženou dostupnost, návštěvní službu, poradny chroniků a kontinuitu zaplatí pojišťovna stejně jedné společnosti jako smluvní síti ordinací.
| Prvek | Parametr standardu |
|---|---|
| Spádové území | 10 až 25 tisíc obyvatel; plánovací jednotka, která pacienty nepřiděluje. Svobodná volba poskytovatele (§ 11 zák. 48/1997 Sb.) se nemění |
| Lékaři | Malý tým 5 až 7 lékařů pro dospělé a 2 pro děti, střední tým 8 až 13 a 3 až 4; ve velkých městech víc malých týmů v jednom centru |
| Jmenovitá dvojice | Každý registrovaný má jmenovitého ošetřujícího lékaře a sestru; zástup je výjimka |
| Další profese | Nutriční terapeut, fyzioterapeut, psycholog (0,75 úvazku), recepce 1,5 úvazku; malý tým je smí sdílet se sousedním |
| Dostupnost | Akutní stav týž den, neakutní do pěti pracovních dnů; ordinace ve všední dny do 19 hodin a v sobotu dopoledne |
| Forma | Jeden poskytovatel (s. r. o. nebo družstvo lékařů, organizace obce či kraje), nebo smluvní síť ordinací s vlastním IČO |
| Smlouva | Dobrovolný vstup, pětiletá smlouva se všemi pojišťovnami |
| Úhrada | Lékařská složka: 10 000 Kč měsíčně za desetinu úvazku nad první úvazek × krajský koeficient (navazuje na týmovou praxi). Sesterská a profesní složka: viz J2. Odměna za výsledky: až 10 % roční kapitace týmu |
Odměna za výsledky se řídí osmi až deseti ukazateli, které tým může ovlivnit: prevence, kontrolovaní diabetici a hypertonici, očkování seniorů, dostupnost, nově registrovaní a kontinuita. Ukazatele se rizikově upravují věkovými indexy, které už používá kapitace, a za registraci křehkého seniora 75+ je bonus. Strop 10 % vychází z britské zkušenosti, kde platba za výsledky zlepšila procesní ukazatele jen mírně a narazila na stropový efekt (Roland a Guthrie 2016, PMID 27492602).
Platby týmům v plném náběhu odhadujeme na 4,8 až 7,5 mld. Kč ročně; verze 2 počítala s 2,5 mld. Kč. Kolik z toho už kryje plán MZ (asi 10 mld. Kč z veřejného zdravotního pojištění na podporu praxí do roku 2030), rozlišuje Část V. O budově se rozhoduje až po vzniku týmu: dotaci na centrum dostane jen obec nebo kraj, a to se smlouvou o budoucím nájmu s týmem na nejméně deset let.
Právní nástroj. Vlna 0: smluvní model, tedy smlouva podle § 17 zák. 48/1997 Sb. (dodatek smlouvy pojišťovny s týmem, pilot) a standard týmu a centra jako metodika ve Věstníku MZ. Vlna 2 (zákon o primární péči): nová hlava zák. 372/2011 Sb. s definicí týmu a centra, smluvní sítí, spádem, skutečnými majiteli a klinickou nezávislostí (rozsah L, 30 až 40 paragrafů). K tomu přibude novela § 17 a § 46 zák. 48/1997 Sb. o víceleté smlouvě se všemi pojišťovnami a platbě za funkce.
Kdo. Standard spolutvoří SPL ČR, SPLDD ČR, SVL ČLS JEP a ČAS; pilotní smlouvu uzavírá VZP, zaměstnanecké pojišťovny přistupují dobrovolně. Pilot nese kraj, který se k němu přihlásí, a tři jeho ORP. Věcný záměr zákona připraví resortní tým s Institutem Pi, předlohu předloží MZ.
Kdy. Návrh standardu jde do konzultace v roce 2027 (fáze F0). Pilot ve třech ORP běží v letech 2028 a 2029, pokud se kraj a VZP dohodnou do června 2027; průběžné vyhodnocení přijde po roce provozu, závěrečné v roce 2030. Zákon o primární péči vláda předloží v roce 2030 s účinností od 1. 1. 2032; do té doby platí smluvní model.
Cílový stav je asi 520 týmů kolem roku 2038; náběh po letech uvádí Část V. V doplňkovém scénáři by metodika ve Věstníku vyšla už v roce 2027 a smluvní model by od roku 2028 nabízely všechny pojišťovny.
Na čem závisí. Bez J2 by tým byl jen větší ordinací. J5 je potřeba k měření dostupnosti a počtu lidí bez praktika a J4 k péči o ty, kdo do ordinace nedojdou. Opatření dále závisí na P1 (personální bilance po krajích), P2 (rezidenční místa) a J10 (platba státu). Víceleté smlouvy z vládní reformy „Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030“ chceme pozměňovacím návrhem otevřít i týmům.
Rizika a pojistky. Bez pojistek by uspořádání týmu (jeden poskytovatel, pětiletá smlouva, budova) zvýhodnilo kapitálově silné řetězce proti společnostem lékařů. Navrhujeme šest pojistek:
skutečný vlastník každého poskytovatele je veřejně dohledatelný;
koncentrace se posuzuje ve spádovém území a obci: smlouvu, kterou by jeden vlastník ovládl většinu kapacity praktiků ve spádu, uzavře pojišťovna jen po veřejném posouzení a vyjádření obce;
platby mezi propojenými firmami (nájem, služby, management) se řídí pravidly a zveřejňují se;
zákon zaručí klinickou nezávislost lékaře a sestry vůči vlastníkovi;
jeden vlastník smí mít nejvýš 20 % spádových území kraje (mimo organizace obcí a krajů);
dotace na budovu jde jen obci nebo kraji.
Druhé hlavní riziko se týká kontinuity. Větší praxe mívají nižší kontinuitu (Barker a kol. 2017, PMID 28148478) a kontinuita s lékařem souvisí s nižší úmrtností (Pereira Gray a kol. 2018, PMID 29959146; Sandvik a kol. 2022, PMID 34607797). Kontinuita s praxí ji nahrazuje jen zčásti (McDonald a kol. 2024, PMID 38806258).
Pojistkami jsou jmenovitý ošetřující lékař a sestra pro každého pacienta, malé týmy a index obvyklého poskytovatele (UPC) jako ukazatel odměny. UPC je zároveň kontrolním bodem pilotu: pokud v pilotních ORP klesne pod výchozí stav, uspořádání týmu se před předložením zákona upraví. Pokud praktici do týmů nevstoupí, zůstává dobrovolnost, ochrana hodnoty praxe a záložní varianta B.
Středem týmu je jmenovitá dvojice lékaře a sestry; ostatní profese a partneři kolem ní pracují, ale pacienta jí nepřebírají.
J2 · Sesterská složka úhrady a rozšířené kompetence sester
Proč. Za 10 až 12 let je potřeba nejméně 24 000 úvazků jen nových všeobecných sester, zatímco plně kvalifikovaných všeobecných sester promuje jen asi 1 750 ročně, tedy 16,1 na 100 tisíc obyvatel (OECD Health Statistics 2024; HSPA Monitor). Typická ordinace praktika má dnes asi jednu sestru na lékaře a úhrada vyšší počet sester neodměňuje. Průměrný věk všeobecné sestry byl v roce 2023 48,2 roku (ÚZIS) a přes 12 tisíc všeobecných sester je starších 60 let (NZIS; MZ ČR 2025, s. 111).
Evidence vyznívá vesměs příznivě, i když s výhradami. Cochranův přehled 18 randomizovaných studií zjistil u péče vedené sestrou podobné nebo lepší zdravotní výsledky a vyšší spokojenost, úspora nákladů je ale nejistá (Laurant a kol. 2018, PMID 30011347). Přehled přehledů potvrzuje, že péče vedená sestrou je stejně bezpečná nebo bezpečnější (Paier-Abuzahra a kol. 2024, PMID 39529012).
Většina studií se týká sester v pokročilé praxi. Česká bakalářská sestra v ambulanci roli nurse practitioner neodpovídá, a proto kompetence přidáváme postupně a podle protokolů.
Co přesně. Sesterská a profesní složka se vyplácí jen za obsazenou funkci: za neobsazené místo tým nedostane nic ani kvůli němu nepřijímá pacienty navíc.
| Prvek | Návrh |
|---|---|
| Sestra nad poměr 1 : 1 | 83 000 Kč měsíčně za úvazek; kryje plat 62 177 Kč (ISPV 2025) s odvody 33,8 %, tedy asi 1,0 mil. Kč ročně |
| Další profese | 70 000 Kč měsíčně za úvazek nutričního terapeuta, fyzioterapeuta nebo psychologa |
| Plat | Na úrovni nemocniční sestry stejné kvalifikace a praxe, bez nočních služeb; večery a soboty pokryje rozpis s příplatky |
| Podmínka smlouvy | Sestry placené ze sesterské složky tráví většinu času přímou prací s pacienty (Nizozemsko požaduje 75 %) |
| Koordinační sestra | Hodnotí upozornění z dálkového sledování a zároveň zůstává sestrou své dvojice, takže samostatná linka nevzniká |
Kompetence přibývají ve třech krocích: nejdřív poradny chroniků podle protokolu a hodnocení upozornění z dálkového sledování, potom samostatná indikace sestry se specializací v ambulanci a nakonec sestra v pokročilé praxi s předepisováním, které navazuje na priority ministra (sesterská preskripce).
Tři sestry na lékaře představují dlouhodobý směr a podmínkou nejsou; srovnávané země mají v primární péči 0,7 až 1 sestru na lékaře (Španělsko 0,9, Portugalsko asi 1, Dánsko 0,7 úvazku). Počty sester v týmech po letech a jejich náklad stanoví personální model v Části V.
Právní nástroj. Vlna 0: novela vyhl. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků (rozsah S), sesterská složka v úhradové vyhlášce podle § 17 odst. 5 zák. 48/1997 Sb. a smluvní dodatek v pilotu. Vlna 2: § 17 a § 18 zák. 48/1997 Sb. (platba za funkce, samostatná indikace sestry). Vlna 4: zák. 96/2004 Sb. a § 80 zák. 378/2007 Sb. (sestra v pokročilé praxi s předepisováním).
Kdo. MZ (vyhlášky), ČAS a odborné společnosti (protokoly poraden), pojišťovny a SPL ČR v dohodovacím řízení, vysoké školy (kapacity a specializace). Partnerem při prosazování platové parity s nemocnicemi jsou odbory.
Kdy. Podnět do dohodovacího řízení o úhradách 2028 podáme do 31. 1. 2027 a dohodu je třeba uzavřít do 30. 6. 2027; v pilotu platí sesterská složka smluvně od roku 2028. V základním scénáři přijde novela vyhl. 55/2011 Sb. v roce 2030 a sesterská složka vstoupí do úhradové vyhlášky 2031. Samostatná indikace sestry platí od 1. 1. 2032, sestra v pokročilé praxi nejdřív od roku 2033.
V doplňkovém scénáři by sestry u týmových praxí vstoupily do úhradové vyhlášky už od 1. 1. 2028. Ministr zdravotnictví sesterské kompetence a preskripci sám uvádí mezi prioritami, takže tento krok může přijmout i dnešní vláda.
Na čem závisí. Na P1: personální bilance po krajích včetně náboru ze zahraničí a zrychlení aprobací musí být zveřejněná před předložením zákona o primární péči. Opatření závisí také na J1 (tým, který sestry zaměstná) a na Pilíři 2 (změna práce v nemocnicích). Brána B3 v prosinci 2031 vyžaduje, aby podle registrů pojišťoven byla obsazena aspoň polovina míst sester v týmech první vlny; jinak reforma přechází na variantu B.
Rizika a pojistky. Hlavním rizikem je odliv sester z nemocnic, kde jich chybí už dnes. Pojistky jsou tři: přechod nemocničních sester do týmů podpoříme jen tam, kde se podle krajského plánu sítě práce v nemocnici prokazatelně změnila; plat v týmu nepřesáhne nemocniční úroveň; obsazenost nemocničních míst sledujeme čtvrtletně po krajích.
Původní plán verze 2 počítal se 40 % vysokoškolských absolventek, oponentní posudek ale spočítal, že by jich spotřeboval kolem 64 %. Proto platí scénář „polovina sester“: když jich přijde méně, reforma se nezastaví, jen se zmenší na variantu B. Riziko, že sestry budou místo péče vyřizovat administrativu, omezuje podmínka přímé práce ve smlouvě a zapisovatel z Pilíře 3.
J3 · Kompetence praktiků
Proč. Rozvolnění kompetencí praktiků je nejlevnějším nástrojem reformy; verze 2 ho vynechala a oponentní posudek ho žádá jako samostatné opatření. Od 1. 7. 2026 smí praktik podle vyhlášky č. 119/2026 Sb. (novela vyhl. 376/2011 Sb.) předepisovat přes 1 200 přípravků s dřívějším omezením „E“, zhruba osminu hrazených léčiv v ambulantní péči; u skupin se symbolem „F“ ale dál jen pokračuje v léčbě na doporučení specialisty a pacient kvůli tomu chodí ke specialistovi na kontroly, které by zvládl praktik (HSPA Monitor). Administrativa podle odhadů zabírá 30 až 40 % času praktika (HSPA Monitor).
Z dopisu MUDr. Pavla Neničky resortnímu týmu (2023) návrh přebírá myšlenku praktika s širšími kompetencemi včetně ultrazvuku. Nepřebírá povinné doporučení ke specialistovi ani sloučení PLDD do všeobecného lékařství, protože jdou proti dobrovolnosti, na které reforma stojí. Evidence o přínosu je převážně organizační a pilot ji musí doplnit měřením.
Co přesně.
Dokončení revize preskripčních omezení po skupinách léčiv se symbolem „F“ (skupiny „E“ otevřela vyhláška č. 119/2026 Sb. od 1. 7. 2026): tam, kde praktik dnes léčbu jen prodlužuje, ji smí po stanovení diagnózy zahájit nebo upravit podle doporučeného postupu. Seznam skupin navrhne SVL ČLS JEP s příslušnými odbornými společnostmi.
Nové výkony v Seznamu zdravotních výkonů: cílené ultrazvukové vyšetření v ordinaci praktika podmíněné certifikovaným kurzem a malé výkony, kvůli kterým dnes pacient musí jinam.
Nové výkony jsou hrazené ve výkonové složce nad kapitací, aby nebyly pro praktika ztrátové.
Certifikované kurzy podle zák. 95/2004 Sb. a audit kvality nových výkonů.
Kompetence platí pro každého praktika, v týmu i mimo něj, a obdobně pro PLDD. Ověřit: kolik přípravků s preskripčním omezením na odbornost praktik dnes předepisuje jen na doporučení a kolik takových preskripcí ročně eviduje SÚKL. Ověřit: které ultrazvukové výkony smí dnes odbornost 001 vykazovat.
Právní nástroj. Nový zákon není potřeba. Preskripční omezení podle odbornosti mění ministerstvo vyhláškou (§ 33 vyhl. 376/2011 Sb., naposledy vyhl. 119/2026 Sb.) a u jednotlivých přípravků SÚKL ve správním řízení o výši a podmínkách úhrady podle části šesté zák. 48/1997 Sb., na podnět MZ nebo pojišťovny. Výkony přibývají novelou vyhl. 134/1998 Sb. (Seznam výkonů, rozsah S až M) a jejich cena úhradovou vyhláškou. Všechny tyto nástroje patří do vlny 0.
Kdo. SVL ČLS JEP a SPL ČR (návrh), odborné společnosti specialistů (souhlas po skupinách), SÚKL (řízení), Pracovní skupina k Seznamu výkonů, pojišťovny.
Kdy. Podněty do Pracovní skupiny k Seznamu výkonů a k SÚKL podáme ve fázi F0, tedy v letech 2027 a 2028. V základním scénáři platí nové výkony od 1. 1. 2031 s úhradovou vyhláškou 2031 a revize preskripčních omezení (skupiny „F“) se dokončí po skupinách v letech 2030 až 2032; první krok, přes 1 200 přípravků, platí od 1. 7. 2026. V doplňkovém scénáři může první výkon platit od 1. 1. 2028.
Na čem závisí. J3 je nejméně závislé opatření jádra a může běžet jako první. Jeho účinek zesílí J2 (sestra uvolní čas praktika), konzultace lékař–lékař v J5 a zapisovatel z Pilíře 3.
Rizika a pojistky. Odpor odborných společností specialistů: revize jde po skupinách, s jejich účastí a se zpětnou zprávou, která specialistovi vrací informaci o pacientovi. Kvalita výkonů, zejména ultrazvuku: certifikace a audit. Přetížení praktiků: nové výkony jsou dobrovolné a placené. Revize nemění indikace léčiv, jen to, kdo je smí předepsat; pojišťovny sledují preskripci před revizí a po ní.
J5 · eŽádanka s triážním údajem, měření čekání a lidí bez praktika
Proč. Ambulantní specialisté jsou druhou největší položkou výdajů (asi 116 mld. Kč ročně), ale nikdo systémově neměří, jak dlouho pacienti čekají a kolik lidí nemá registrujícího praktika. Vládní novela zák. 325/2021 Sb. s povinnou elektronickou žádankou je na vládě; poprvé umožní vidět, kdo koho odeslal a kdy se pacient dostal na řadu. První fáze eŽádanky podle zák. 236/2025 Sb. od roku 2026 pokrývá konziliární (K), zobrazovací (Z) a fyzioterapeutické (FT) žádanky, laboratorní přibývají od druhého pololetí 2026; vystavování je dobrovolné, povinné je jen přijímání (HSPA Monitor). Konziliární žádanka ke specialistovi tedy v systému je, chybí ale triážní údaj a povinnost žádanku vystavit. Oponentní posudek upozornil, že „pořadí podle naléhavosti“ bez určení, kdo naléhavost posoudí, v jakém poli a s jakou sankcí, zůstane jen deklarací.
Země s povinným doporučením (Španělsko, Nizozemsko, Dánsko) zároveň ukazují, že bez dostupného praktika se doporučení mění v další frontu. Proto navrhujeme měkký gatekeeping, který pacientovi žádnou možnost nebere a zvýhodní toho, kdo přijde s žádankou.
Co přesně.
Indikující lékař (praktik nebo specialista) vyplní v eŽádance triážní údaj: urgentní do 2 týdnů, do 6 týdnů nebo plánované. Žádanka nese také klinickou otázku a dosavadní výsledky.
Specialista smí kategorii změnit a změnu zdůvodní v odpovědi.
Přímý přístup ke specialistovi bez žádanky zůstává. Pacient s žádankou má přednost v objednání a pojišťovna mu garantuje termín podle kategorie.
Sankce nedopadá na pacienta: poskytovatel, který opakovaně nedodrží lhůtu kategorie, ztrácí bonus za dostupnost.
Rychlá cesta pro varovné příznaky (podezření na nádor, náhlé zhoršení) platí i pro lidi bez registrace a vede přes telefonickou triáž kraje nebo pojišťovny.
Pojišťovna, která pojištěnci do 30 dnů nezajistí registraci, mu obstará vyšetření lékařem nebo sestrou smluvního týmu. Doporučení smí vystavit jen zdravotník, a to po klinickém posouzení.
Měření má dvě části. Čekání od vystavení eŽádanky do vyšetření se zveřejňuje podle kategorií a zvlášť pro pacienty se žádankou a bez ní; když se čekání pacientů bez žádanky prodlouží, pravidla se změní. Počet pojištěnců bez registrujícího praktika zveřejňují pojišťovny čtvrtletně po ORP z vlastních registrů.
Údaje se tak dostanou k rozhodování bez zpoždění, s jakým vycházejí ročenky ÚZIS, a stojí na nich brána B3.
Právní nástroj. Vlna 0: pozměňovací návrh k vládní novele zák. 325/2021 Sb. (povinné triážní pole, export údajů o čekání); bonus za dostupnost v úhradové vyhlášce. Vlna 2: § 17 a § 46 zák. 48/1997 Sb. (garance termínu podle kategorie, povinnost zajistit registraci do 30 dnů) a lhůty v nařízení vlády 307/2012 Sb. Pokud pozměňovací návrh neprojde, přijde malá novela zák. 325/2021 Sb. ve vlně 2.
Kdo. MZ a státní infrastruktura elektronizace (pole a export dat), pojišťovny (garance termínu, data o registracích), odborné společnosti se SPL ČR a SAS ČR (kritéria kategorií pro nejčastější diagnózy), ÚZIS a nezávislý hodnotitel (zveřejňování).
Kdy. Pozměňovací návrh podáme podle termínu vládní novely, nejpozději v roce 2028. Navrhujeme, aby pojišťovny data o lidech bez praktika zveřejňovaly dobrovolně už od roku 2027. V základním scénáři platí bonus za dostupnost od úhradové vyhlášky 2031 a zákonná garance termínu od 1. 1. 2032.
Na čem závisí. Na povinné eŽádance (Pilíř 3) a na kapacitě praktiků a týmů (J1 až J3): bez dostupného praktika by žádanka byla jen dalším papírem. Dále na konzultaci lékař–lékař a zpětné zprávě (viz níže), které vracejí stabilní pacienty do péče týmu.
Rizika a pojistky. Inflace urgentních kategorií: specialista kategorii mění a zdůvodňuje, pojišťovna sleduje podíl urgentních žádanek podle indikujícího lékaře a sdílí ho s ním. Odpor specialistů: pobídky bez sankcí vůči pacientovi, placená konzultace a kritéria psaná s odbornými společnostmi. Přetížení praktiků: žádanku lze vystavit i bez návštěvy, u chroniků s roční platností, a připravit ji může sestra; horší dostupnost pro lidi bez praktika kryje rychlá cesta a lhůta 30 dnů.
Děti a PLDD: dětské týmy zůstávají
Péči o děti dnes nese asi 2 050 praktických lékařů pro děti a dorost a reforma tuto odbornost neruší. Návrh na postupné sloučení PLDD do všeobecného lékařství z dopisu MUDr. Pavla Neničky (2023) nepřebíráme, protože by šel proti dobrovolnosti i proti postoji SPLDD ČR a České pediatrické společnosti. Přebíráme z něj rozšíření kompetencí, které v J3 platí i pro PLDD.
Co navrhujeme:
dětská sestra v každém týmu, který o děti pečuje (prevence podle protokolu, očkování, poradenství rodičům);
tým s lékaři pro dospělé i pro děti, ve kterém dítě v osmnácti zůstává u téhož týmu a jeho dokumentace nemusí nikam putovat;
tam, kde PLDD chybí, registraci dětí u praktika pro dospělé v týmu, s kapitací a podporou pediatra týmu; posudek odhaduje, že se to dnes týká asi 90 tisíc dětí na venkově;
přednost pediatrie při výběru týmů do pilotu.
Dětské sestry jsou s průměrným věkem 50,6 roku nejstarší skupinou v ošetřovatelství (všeobecné sestry 47,0; Národní registr zdravotnických pracovníků k 31. 12. 2022, HSPA Monitor), takže bez náboru dnes chybějí i stávajícím ordinacím. Text prof. Bronského pro resortní tým (2023) uvádí, že pediatři vstupují do primární péče obvykle ve 35 až 45 letech, po rodičovské dovolené. Rezidenčních míst pro budoucí PLDD podpořilo ministerstvo 70 v letech 2024 a 2025 (80 v roce 2023), a to jen ve variantě s praxí v ordinaci PLDD (dotační program MZ Rezidenční místa; MZ ČR 2025, s. 97–98). Počet rezidenčních míst proto patří do podmínky P2.
Ověřit: plné jméno autora a přesný název textu prof. Bronského pro resortní tým. Dětskou lůžkovou péči, která je podle téže práce předimenzovaná, řeší Pilíř 2; dětská pohotovost zůstává u nemocnic s dětským oddělením.
Večery, víkendy a pohotovost
Od 1. 1. 2026 zajišťují lékařskou pohotovost pro dospělé nemocnice s urgentním příjmem (zák. 290/2025 Sb.) a reforma tuto změnu nevrací. Malý tým by pohotovost neunesl: minimální rozsah podle vyhl. 380/2025 Sb. je asi 31 hodin týdně. Dětská pohotovost zůstává u nemocnic s dětským oddělením.
Pořadí kroků:
Prodloužená ordinační doba týmů do 19 hodin a v sobotu dopoledne, placená jako funkce týmu (J1).
Krajská telefonická triáž, která je zároveň vstupem do rychlé cesty pro lidi bez praktika (J5). Provozovatele, financování a napojení na záchrannou službu je třeba dohodnout s kraji.
Pohotovost v centru primární péče jen tam, kde pracuje víc než deset lékařů, dobrovolně a nejdřív po účinnosti zákona o primární péči 1. 1. 2032.
Model verze 2 odhaduje náklady na prodlouženou ordinační dobu a pohotovost na 0,75 mld. Kč ročně; aktuální číslo uvádí Část V. Ověřit: zda kraje po účinnosti zák. 290/2025 Sb. provozují telefonickou triáž a v jakém rozsahu.
Výkup praxí odcházejících lékařů
Hodnota praxe se odhaduje na 2 až 3 mil. Kč a registrovaní pacienti jsou její hlavní součástí; tým ji proto musí umět vykoupit, jinak do něj starší praktici nevstoupí. Uvnitř týmu, který je jedním poskytovatelem, jsou pacienti registrovaní u týmu a „kmen“ jednotlivého lékaře právně neexistuje. Hodnotu vloženou lékařem musí zachytit smlouva.
Jak to funguje:
lékař vloží praxi do společnosti za podíl odpovídající její hodnotě, nebo si ponechá IČO a vstoupí do smluvní sítě;
při odchodu do důchodu tým podíl vyplatí za předem dohodnutou cenu a splácí ho z vlastních příjmů za pět až deset let;
vzorová společenská smlouva s jednotnou metodikou ocenění (počet registrovaných a roční kapitace), nezávislým odhadem a pravidly pro současný odchod více společníků (pořadí výplat, rozložení splátek, pojištění);
státní záruka za úvěr, případně zvýhodněný úvěr z národních zdrojů, pokud evropské fondy výkup nepřipustí.
Výkup je převod mezi lékaři a systému jím nový náklad nevzniká. Tým ho hradí z kapitace stejně, jako dnes kupující lékař splácí kupní cenu z budoucích příjmů, a smlouva s pojišťovnou ho nesmí obsahovat jako samostatnou platbu. Verze 2 odhadla objem na 3 až 7,5 mld. Kč za dvanáct let; přepočet na posunutý náběh týmů je v Části V.
Výkup doplňuje nástroj, o kterém se jednalo už v dohodovacím řízení 2027: jednorázový příspěvek 250 až 500 tisíc Kč na převzetí praxe v okresu s nedostatkem praktiků, podmíněný pětiletým závazkem provozu. Vzorovou smlouvu připraví resortní tým se SPL ČR v roce 2027; výkup na smluvní úrovni zákon nepotřebuje, státní záruka potřebuje rozpočtové rozhodnutí vlády v roce 2030.
Ambulantní specialisté, konzultace lékař–lékař a zpětná zpráva
Model verze 2 počítá se třemi novými výkony za 1,5 mld. Kč ročně: 3 miliony žádanek se zpětnou zprávou a přímým objednáním po 300 Kč a 1,5 milionu konzultací po 400 Kč. Část nákladů se vrátí díky menšímu počtu kontrolních návštěv, model s tím ale nepočítá. Úhrada jde za odpověď specialisty; za přednost v pořadí se neplatí.
| Výkon | Co obnáší | Co získá specialista |
|---|---|---|
| Konzultace lékař–lékař | Praktik položí otázku elektronicky, specialista odpoví bez návštěvy pacienta | Placený čas bez obsazeného termínu |
| Zpětná zpráva | Specialista vrátí stabilního pacienta do péče týmu s plánem kontrol | Méně kontrol stabilních pacientů a volnou kapacitu pro nové |
| Přímé objednání | Tým rezervuje termín v kalendáři specialisty přímo ze žádanky | Pacienta s vyplněnou otázkou a výsledky |
Sdílená péče o chroniky běží podle protokolů týmů a odborných společností: kdo kontroluje stabilního pacienta, kdy se vrací ke specialistovi a co musí obsahovat zpráva. Bez doporučení zůstává přístup ke gynekologovi, očnímu lékaři, zubaři, psychiatrovi a do dispenzarizované onkologie.
Výkony přibývají novelou vyhl. 134/1998 Sb. ve vlně 0 a jejich cena úhradovou vyhláškou. V základním scénáři platí od 1. 1. 2031, v doplňkovém mohou platit od 1. 1. 2028; podnět do Pracovní skupiny k Seznamu výkonů podáme v roce 2027. Náhradu objemových limitů indikačními omezeními a revizní činností řeší Pilíř 2.
Riziko, že zpětná zpráva bude jen dalším papírem, snižuje její vazba na eŽádanku: odpověď je strukturovaná a odchází elektronicky. Riziko odporu SAS ČR a odborných společností snižuje to, že výkony jsou nové, placené a bez sankcí.
Pilíř 3 · Digitální nástroje a eŽádanka jako infrastruktura
Pilíř 3 obsahuje čtyři nástroje a jen jeden z nich využívá umělou inteligenci: eŽádanka (infrastruktura), dálkové sledování (prahová pravidla), zapisovatel (AI) a portál pacienta. Do pilíře patří jen to, co má oporu v datech nebo v platném právu; ostatní má ověřit pilot.
Výchozí stav je nerovnoměrný. eRecept (téměř 86 milionů vystavených receptů v roce 2024; SÚKL, statistiky eReceptu; MZ ČR 2025, s. 91) a eNeschopenka fungují, ale souhrn pacienta nikdy nepoužilo 66,4 % lékařů a online se objedná 19,6 % lidí proti 39,8 % v EU. AI používá nebo testuje 67,6 % zdravotnických zařízení (MZ, únor 2026), zatím bez pravidel a mimo primární péči.
Evropský prostor zdravotních dat ukládá povinnost sdílet souhrn pacienta a eRecepty od roku 2029 a laboratoře, snímky a propouštěcí zprávy od roku 2031. Jako první má sdílení fungovat v centrech primární péče.
eŽádanka. Vládní novela zák. 325/2021 Sb. zavádí povinnou elektronickou žádanku; navazujeme na ni a vlastní systém nestavíme. Pozměňovacím návrhem (vlna 0) chceme do standardu žádanky doplnit čtyři prvky, na kterých stojí J5:
povinné triážní pole se třemi kategoriemi a možností změny specialistou se zdůvodněním;
strukturovanou klinickou otázku a odpověď, která slouží zároveň jako zpětná zpráva;
vazbu na objednávací kalendář specialisty pro přímé objednání;
časová razítka vystavení, objednání a vyšetření s exportem pro pojišťovny a ÚZIS, ze kterého se počítá čekání.
Pacient žádanku vidí na Portálu lékaře a pacienta, který MZ spustilo v lednu 2026 v pilotním režimu. Výchozí stav: novela zákona o elektronizaci (zák. 236/2025 Sb.) je účinná od 1. 1. 2026. První fáze eŽádanky pokrývá konziliární, zobrazovací a fyzioterapeutické žádanky, od druhého pololetí 2026 i laboratorní, a vystavování je dobrovolné (HSPA Monitor; MZ ČR 2025, s. 129 a 140). Triážní pole pro ambulantní specialisty proto znamená doplnit údaj do konziliární žádanky a zavést povinnost ji vystavit. Ověřit: aktuální stav a harmonogram dnešní vládní novely zák. 325/2021 Sb. (č. j. 748/26) v legislativním procesu.
Pilíř 3 · Dálkové sledování
Dálkové sledování zavádíme jen tam, kde je jasné, co měřit a kdy jednat; nejsilnější oporu má u srdečního selhání. Meta-analýza 41 studií se 16 312 pacienty zjistila nižší riziko hospitalizace (poměr šancí 0,78) i úmrtí (0,81) (De Lathauwer a kol. 2025, PMID 39834044). Účinek se ale ukazuje hlavně při sledování delším než 12 měsíců a některé velké studie byly negativní, takže dvouletý pilot ho zachytí jen zčásti.
| Diagnóza | Co se měří | Síla evidence | Jak zavádět |
|---|---|---|---|
| Srdeční selhání | Hmotnost denně, tlak, tep | Silná | Po propuštění z nemocnice, první v řadě |
| Hypertenze | Saměření tlaku s úpravou léčby | Střední; přínos plyne ze saměření samotného, bez ohledu na přenos dat | Saměření v poradně sestry, telemonitoring jen tam, kde pomůže organizaci |
| CHOPN, diabetes | Podle protokolu | Slabá | Jen v pilotu, rozhodne měření |
U hypertenze snížilo saměření s titrací léčby systolický tlak po roce o 3,5 mm Hg proti běžné péči a s telemonitoringem o 4,7 mm Hg, rozdíl mezi oběma variantami ale nebyl významný (McManus a kol. 2018, TASMINH4, PMID 29499873). Model proto počítá s úsporami jen u srdečního selhání, hierarchicky a bez překryvu s ostatními hospitalizacemi; číslo je v Části V.
Kapacitu dálkového sledování určuje čas sestry. Při 250 sledovaných a 5 % horších měření jde o 12,5 upozornění denně, tedy asi dvě hodiny práce; koordinační sestra proto má limit 150 až 250 pacientů a pacient sledovaný telefonicky se počítá dvakrát až třikrát. Třídění má tři stupně: nejdřív automatický filtr podle prahů nastavených lékařem, potom sestru a nakonec lékaře.
Sledování běží v pracovní době a pacient má jasnou instrukci, kdy volat 155. Pro lidi bez chytrého telefonu jsou k dispozici váha a tlakoměr, které odesílají data samy, dále přístup pečující osoby přes elektronickou identitu nebo telefonát sestry.
Právní základ už existuje: § 11c zák. 372/2011 Sb. a vyhl. 30/2025 Sb. Chybí výkony a jejich úhrada v Seznamu výkonů (vlna 0) a kompetence sestry hodnotit upozornění ve vyhl. 55/2011 Sb. (J2). Dálkové sledování poběží v pilotu smluvně od roku 2028, v základním scénáři jako hrazený výkon od 1. 1. 2031, v doplňkovém od 1. 1. 2028.
Pilíř 3 · AI zapisovatel
První randomizované studie ukazují u AI zapisovatele mírný a nejistý přínos; úsporu, se kterou by šlo plánovat, nedokládají. Verze 2 tvrdila, že zapisovatel zkrátí čas na zápisy „o asi desetinu“; to platí jen pro jeden ze dvou testovaných nástrojů v krátké studii, a tvrzení proto opravujeme.
| Studie | Design | Výsledek |
|---|---|---|
| Lukac a kol. 2025, NEJM AI (PMID 41497288) | 238 ambulantních lékařů ze 14 oborů, dva nástroje proti kontrole, dva měsíce | Nabla zkrátila čas strávený zápisy o 9,5 % (95% CI −17,2 až −1,8 %), DAX bez významného účinku (−1,7 %). Nástroje se použily ve 30 až 34 % návštěv; lékaři hlásili „občasné“ klinicky významné nepřesnosti |
| Afshar a kol. 2025, NEJM AI (PMID 41625485) | 66 zdravotníků, stupňovité zavádění, 24 týdnů | Nižší pracovní vyčerpání a o 0,36 hodiny denně kratší čas na zápisy; pokles práce mimo pracovní dobu se nepodařilo spolehlivě prokázat |
Citaci Chowdhury a kol. (JAMIA 2026, PMID 41729180) z verze 2 ve verzi 3 nepoužíváme: studie srovnávala jen dva nástroje mezi sebou a neměla kontrolní skupinu bez zapisovatele. Zapisovatel tedy může ulehčit práci a snížit vyčerpání, studie ale nedokládají, že by uvolnil čas pro další pacienty. Reforma s ním nepočítá jako se zdrojem kapacity a neslibuje, že díky němu bude potřeba méně lékařů.
Pilot změří tři věci: čistou úsporu času po kontrole a opravách zápisu, chybovost zápisů v češtině a to, zda se zlepšila dostupnost. Systém ukládá návrh i schválené znění a za zápis odpovídá lékař, který ho podepsal.
Model verze 2 počítá s cenou 2 300 Kč na lékaře a měsíc podle amerických ceníků; českou cenu zjistí až pilot nebo výběrové řízení. Klasifikaci zapisovatelů (zda jde o zdravotnický prostředek) musí vyjasnit metodika MZ a SÚKL. Ověřit: zda už SÚKL k AI zapisovatelům vydal stanovisko.
Pilíř 3 · Portál pacienta a pravidla pro digitální nástroje
Pro pacientskou část nebudeme stavět nový portál: navazujeme na Portál lékaře a pacienta, který MZ spustilo v lednu 2026 v pilotním režimu. Do dvou let od nástupu vlády v něm chceme pacientovi zpřístupnit čtyři věci:
souhrn pacienta, výsledky a zprávy, v souladu s termíny Evropského prostoru zdravotních dat;
objednání k týmu a u specialisty ze žádanky, včetně stavu čekání podle kategorie;
přehled, kdo do jeho záznamu nahlížel;
přístup pečující osoby přes elektronickou identitu.
Pro lidi, kteří portál nepoužijí, zůstává telefon a recepce týmu; žádná služba nesmí být dostupná jen online. Ověřit: harmonogram MZ pro přechod Portálu lékaře a pacienta z pilotního do ostrého provozu.
Pro všechny nástroje pilíře platí stejná pravidla:
každé klinické rozhodnutí dělá člověk a pacient ví, kdy komunikuje se systémem;
data se ukládají v EU, v českém zdravotnickém systému napojeném na eZdraví, a přístup má jen tým, který pacienta léčí;
nástroje, které vyhodnocují stav pacienta, mají certifikaci zdravotnického prostředku nejméně třídy IIa a plní povinnosti vysoce rizikové AI podle AI Actu;
odpovědnost je rozdělená předem: zdravotník za rozhodnutí, výrobce za nástroj;
kybernetická bezpečnost se řídí NIS2 a před závislostí na jednom dodavateli chrání otevřené standardy a státem definovaná rozhraní.
Ověřit: datum, od kdy platí povinnosti vysoce rizikové AI pro zdravotnické prostředky po zjednodušujících změnách AI Actu.
Pilot v Pilíři 3 sleduje šest údajů: čas na administrativu před zavedením zapisovatele a po něm, chybovost zápisů, počet upozornění na koordinační sestru za den, neplánované hospitalizace u srdečního selhání proti kontrolním ORP, podíl pacientů na aplikaci, telefonu a přes pečující osobu a vyzvedávání léků podle eReceptu.