České zdravotnictví má těžiště v nemocnicích: akutní lůžková péče čerpá 29,7 % úhrad zdravotního pojištění, praktici pro dospělé 4,3 % (ÚZIS, 2024). S tímto rozložením se teď střetává stárnutí populace. Lidí nad 85 let bude v roce 2050 zhruba 509 tisíc proti 202 tisícům v roce 2021 a počet lidí nad 75 let s vysokou potřebou péče se přibližně zdvojnásobí ze 115 na 241 tisíc (ČSÚ, ÚZIS).
Systém má silné stránky, které reforma zachovává. Z povinného pojištění je hrazeno 85 % výdajů (průměr OECD 75 %) a nenaplněnou potřebu péče hlásí 0,5 % lidí (OECD 3,4 %; OECD Health at a Glance 2025). Výdaje na zdravotnictví ze všech zdrojů dosáhly 8,6 % HDP (ČSÚ, 2024); slabinou systému je tedy organizace péče, výše výdajů sama o sobě problémem není.
Studie odděluje dvě otázky. Mezera mezi výdaji a příjmy zdravotního pojištění, která za dnešních pravidel příjmů vzniká, je fiskální problém a řešit ji musí právě pravidla příjmů (podsekce Peníze níže a Část V). Reforma odpovídá na jinou otázku: jakou péči za rostoucí výdaje dostaneme.
Sedm podsekcí níže popisuje problémy, na které míří jádro reformy (J1–J10) a jeho podmínky (P1–P5). Mezinárodní data vycházejí se zpožděním jednoho až tří let a definice se mezi zeměmi liší, proto ze srovnání vyvozujeme jen řád velikosti. Tabulka na konci části přiřazuje každému problému příčinu a opatření.
Nemocniční těžiště výdajů
Na samotnou akutní lůžkovou péči šlo v roce 2024 29,7 % úhrad pojištění, tedy 150 mld. Kč. Celý lůžkový segment včetně nemocničních ambulancí a centrových léčiv čerpá 56,3 %, praktici pro dospělé 4,3 %.
Číslo 56,3 % se často cituje jako „polovina peněz do nemocnic“; samotná hospitalizační péče ale tvoří 29,7 %. Studie proto sleduje podíl akutní lůžkové péče (podsegment 2.1.2) a usiluje o jeho pokles na 26 % kolem roku 2038. Ukazatel lze splnit i přeúčtováním výkonů do nemocničních ambulancí, proto ho posuzujeme spolu s jejich podílem (12,8 %) a s výsledky péče (Část IX).
Od zahraničí se Česko liší víc kapacitou než penězi. Podle NZIP má Česko 48 036 akutních lůžek, tedy 4,4 na 1 000 obyvatel (2024); v mezinárodní definici OECD je to 3,99 proti 2,38 ve Španělsku a 2,09 v Nizozemsku. Na lůžkovou kurativní péči jde podle zdravotnických účtů (SHA) 25,9 % celkových výdajů na zdraví, průměr OECD je 24,2 % (2023).
Česko hospitalizuje 17 990 lidí na 100 tisíc obyvatel ročně (ÚZIS NRH, 2024), průměr OECD je kolem 14 600. Standardní akutní lůžka byla v roce 2024 obsazená z 56 % (v roce 2015 z 65,6 %), lůžka následné péče z 84,2 % (ÚZIS, NRHZS). Akutní lůžka tedy stojí poloprázdná, zatímco následná jsou téměř plná. Objem akutní lůžkové péče měřený ošetřovacími dny klesal za posledních deset let asi o 1,5 % ročně, síť ani lůžkový fond na to ale nereagovaly a řada nemocnic provozuje oddělení s obložností pod 50 % (MZ ČR, Strategické analýzy potřeb rezortu zdravotnictví 2025, s. 61 a 75).
Nízká obložnost neznamená, že lze 44 % lůžek zavřít: rozhodují personálně obsaditelná lůžka, sezónní špičky, obor a dojezd. Obložnost nad 85 % souvisí s o 9 % vyšší úmrtností (Madsen a kol., Health Affairs 2014), proto studie počítá s přeměnou lůžek a jejich rušení nenavrhuje. Úhrady (CZ-DRG, paušály, individuální dohody) přitom pořád víc odměňují objem a historické rozpočty než přesun pacienta do následné nebo ambulantní péče.
Praktiků ubývá a stárnou
Praktiků pro dospělé (PLD) je zhruba 5 500 a čistý úbytek je 110 až 180 ročně; personální bilance studie (Část V) z něj vychází a pro rok 2035 počítá s asi 3 900 až 4 500 PLD. Příčinou je věková struktura: asi třetina praktiků pro dospělé je starší 60 let a dalších 25 % má 50 až 59 let (ÚZIS k 31. 12. 2024, průměrný věk 56,2 roku, medián 58; HSPA Monitor). Graf níže vychází z údajů k 31. 3. 2023 a zahrnuje širší okruh všech aktivních lékařů oboru; v něm byl podíl starších 60 let 43,6 %.
Graf zahrnuje všechny aktivní lékaře oboru v ambulantní péči (6 120), tedy i ty, kteří nejsou registrujícími praktiky; počet PLD v textu (asi 5 500) je užší.
K atestaci ze všeobecného praktického lékařství ročně přistupuje 110 až 140 lékařů a z aktivní praxe odchází 250 až 320 (ÚZIS k 31. 12. 2024; HSPA Monitor). V obcích do 2 000 obyvatel mezi lety 2018 a 2022 zaniklo 428 míst praktiků a vzniklo 291 (ÚZIS). Ordinace, kterou nikdo nepřevezme, zanikne a její pacienti hledají místo u okolních praktiků, kteří už nemají volnou kapacitu.
Praktiků pro děti a dorost (PLDD) je asi 2 050. Obor stárne podobně: průměrný věk je 56 let a z 292 pediatrů atestovaných v letech 2016 až 2022 šlo do ordinací jen 153 (ÚZIS 2023).
Typickou ordinaci tvoří jeden lékař a jedna sestra a praktik nesmí ani to, co jeho kolegové v zahraničí dělají běžně. Preskripční omezení se symbolem „F“ (skupiny „E“ otevřela praktikům vyhláška č. 119/2026 Sb. od 1. 7. 2026) ho dál nutí posílat chroniky ke specialistovi kvůli receptu a řada výkonů (například ultrazvuk) mu není hrazena. Kolik času mu zabere administrativa, v Česku nikdo spolehlivě nezměřil.
Kolik dospělých nemá registrujícího praktika, systém neměří. Nepřímé údaje ukazují, že nejde o okrajový problém: asi 182 tisíc dětí do 19 let nemělo v roce 2022 vykázanou kapitaci u PLDD a dalších asi 90 tisíc měl v péči praktik pro dospělé (ÚZIS 2023). Týmové praxe zavedené od roku 2025 zaregistrovaly jen u VZP 43 705 lidí, kteří lékaře hledali (VZP, 15. 7. 2026).
Ověřit: počet dospělých pojištěnců bez registrujícího praktika podle registrů všech sedmi pojišťoven (výchozí hodnota pro ukazatel J5).
Odvratitelné hospitalizace a úmrtnost
Česko má o 25 % víc odvratitelných hospitalizací než průměr OECD (592 proti 473 na 100 tisíc) a léčitelná úmrtnost je o 24 % nad průměrem EU (107,2 proti 86,8). Největší odstup je u nemocí, o jejichž průběhu rozhoduje soustavná péče o chroniky.
Odvratitelné hospitalizace (ACSC) jsou přijetí pro diabetes, CHOPN, srdeční selhání, hypertenzi a astma, kterým lze předejít dobrou ambulantní péčí. Ukazatel je nepřímý: ovlivňuje ho i dostupnost specialistů, kódování a chování pacientů. Národní registrová řada ÚZIS a standardizovaný ukazatel OECD nejsou zaměnitelné, proto studie pracuje s řadou OECD.
Léčitelná úmrtnost měří, zda systém včas a správně léčí; preventabilní měří sílu prevence a vliv životního stylu. V obou Česko zaostává. U diabetu je úmrtnost 49,4 proti 23,5 na 100 tisíc v EU, u kardiovaskulárních nemocí je o 48 % vyšší, přestože česká akutní kardiologie nezaostává.
Pro srdeční selhání Česko hospitalizuje zhruba dvakrát častěji než Španělsko (OECD Health Statistics). Pozorovací studie ukazují, co pomáhá: lidé, kteří mají téhož praktika 15 a více let, mají asi o čtvrtinu nižší úmrtnost (Sandvik a kol., BJGP 2022; Pereira Gray a kol., BMJ Open 2018). Péče o chroniky vedená sestrou je stejně bezpečná nebo bezpečnější než péče vedená lékařem (Paier-Abuzahra a kol., Hum Resour Health 2024).
Sestry a další personál
Ve zdravotnictví pracuje asi 83 tisíc sester a asi 3 tisíce jich chybí. Přes 12 tisíc všeobecných sester je starších 60 let a dalších 1 774 starších 70 let (NZIS; MZ ČR 2025, s. 111). Za 10 až 12 let bude potřeba přes 30 000 úvazků nových všeobecných a dětských sester a porodních asistentek, z toho nejméně 24 000 všeobecných (vládní program pro nelékařské profese 2026–2037, podklad ÚZIS a MŠMT; HSPA Monitor). Plně kvalifikovaných všeobecných sester přitom promuje jen asi 1 750 ročně, tedy 16,1 na 100 tisíc obyvatel, což je méně než polovina průměru OECD (OECD Health Statistics 2024; HSPA Monitor); učí je 16 vysokých a 35 vyšších odborných škol (MZ ČR 2025, s. 112 a 114). Vládní program pro nelékařské zdravotnické profese na roky 2026 až 2037 (přes 12,8 mld. Kč) navyšuje kapacity prvních ročníků nejméně o 20 %, u všeobecného ošetřovatelství až o 40 %, a má na vysokých školách vychovat 11 078 všeobecných sester, 2 539 porodních asistentek a 1 547 dětských sester; vyšší odborné školy mají za stejnou dobu vychovat asi 11 000 všeobecných sester (vládní program pro nelékařské profese 2026–2037; MZ ČR 2025, s. 113–114).
| Ukazatel | Česko | Srovnání | Zdroj, rok dat |
|---|---|---|---|
| Lékaři na 1 000 obyvatel | 4,2 | OECD 4,0 | OECD Health Statistics, poslední dostupný rok |
| Podíl praktiků (PLD + PLDD) mezi lékaři | asi 17 % | OECD asi 23 % | ÚZIS NRZP; OECD Health at a Glance 2023 |
| Lékaři ve věku 55 a více let | 41 % | EU 35 % | OECD/EK Health at a Glance: Europe 2024, data 2022 |
| Praktikující sestry na 1 000 obyvatel | 9,0 (Eurostat, užší koncept praktikujících sester: 8,0, od roku 2021 pokles o 3,5 %) | OECD 9,2 | ÚZIS NRZP 2024; OECD; Eurostat hlth_rs_prs2 2024 (HSPA Monitor) |
| Absolventi ošetřovatelství na 100 000 obyvatel | 38,8, z toho všeobecné sestry asi 16 | OECD 44,4 | OECD Health Statistics, 2024 |
| Fyzioterapeuti na 100 000 obyvatel | 86 | EU 147,5 | ÚZIS 2024; Eurostat 2023 |
| Pracovníci dlouhodobé péče na 100 lidí nad 65 let | 2,5 | OECD 5,6 | OECD Health Statistics, 2024 (HSPA Monitor) |
Počtem sester na obyvatele Česko průměru OECD zhruba odpovídá, podle užšího konceptu Eurostatu je ale pod úrovní sousedních zemí a sester od roku 2021 o 3,5 % ubylo. Problémem jsou věk, přesčasy a složení. Plně kvalifikovaných všeobecných sester promuje jen asi 16 na 100 tisíc obyvatel, zbytek absolventů tvoří praktické sestry a asistenti.
Primární péče sestry s vlastními pacienty skoro nemá. Typická ordinace má jednu sestru, která dělá hlavně administrativu a asistenci, a podmínky týmových praxí od roku 2025 sestry ani jiné profese nezahrnují. Kompetence sester se od roku 2022 rozšiřují: vyhláška 158/2022 Sb. rozšířila ve vyhlášce 55/2011 Sb. okruh činností, které sestry vykonávají bez indikace lékaře, vyhláška 324/2024 Sb. přenesla část kompetencí v léčbě ran na specializovanou sestru a zákon 375/2022 Sb. umožnil sestrám se specializovanou způsobilostí předepisovat vybrané zdravotnické prostředky. Samostatnou práci v ordinaci praktika ale dál brzdí úhrada a chybějící protokoly.
Primární péče se proto bude o každou sestru přetahovat s nemocnicemi a dlouhodobou péčí, které potřebují tytéž absolventky. Fyzioterapeutů je zhruba o 40 % méně než v průměru EU a pracovníků dlouhodobé péče méně než polovina průměru OECD. Kolik sester týmy potřebují a v jakém tempu, počítá personální bilance v Části V.
Číslo „přes 30 000 úvazků“ z verze 3 platí pro všeobecné a dětské sestry a porodní asistentky dohromady; samotných všeobecných sester je potřeba nejméně 24 000 úvazků (vládní program; HSPA Monitor); věkovou strukturu sester jsme doplnili výše (NZIS). Tím jsou uzavřená i obě ověření z verze 3.
Peníze: pojištění ve schodku, rezervy klesají
Zdravotní pojištění hospodaří od roku 2023 se schodkem. Na rok 2026 pojišťovny plánují příjmy 555,8 mld. Kč a výdaje 570,8 mld. Kč, tedy schodek 14,9 mld. Kč (počítáno z nezaokrouhlených částek).
Schodky se kryjí z rezerv. Studie je měří jedinou veličinou: zůstatky na účtech všech sedmi pojišťoven. Ty klesly z 69,9 mld. Kč na začátku roku 2021 na 43,2 mld. Kč na konci roku 2025 (důvodová zpráva k tisku 235; HSPA Monitor). K 30. 4. 2026 bylo na účtech 52,7 mld. Kč, z toho v základních fondech jen 27,7 mld. Kč, a plány pojišťoven počítají se zůstatkem základních fondů 2,8 mld. Kč na konci roku 2026.
Další čísla, která se v debatě objevují, měří jiné veličiny. Asi 32 mld. Kč jsou rezervy ke konci roku 2025 podle výkaznictví pojišťoven (VZP asi 23, zaměstnanecké pojišťovny asi 9 mld. Kč; HSPA Monitor). 45,7 mld. Kč jsou podle odborů prostředky na účtech ke konci srpna 2026; tento údaj HSPA Monitor neeviduje. Pro srovnání: provozní minimum pojišťoven, tedy dvanáctina ročních výdajů, je asi 47 mld. Kč. Ověřit: vazbu poklesu zůstatku na kumulované saldo.
Platba státu za státní pojištěnce je v roce 2026 2 188 Kč měsíčně a její podíl na výdajích pojištění klesl z 30,8 % v roce 2021 na 28,4 %, přestože státních pojištěnců přibývá. Vzorec podle § 3c zák. 592/1992 Sb. sleduje inflaci a polovinu růstu reálné mzdy; počet a věk státních pojištěnců nezohledňuje. Pro rok 2027 tisk 235 stanovil pevný vyměřovací základ 18 362 Kč (platba 2 479 Kč); vzorec se má vrátit od roku 2029 a MZ avizuje zmrazení pro rok 2028.
Národní rozpočtová rada očekává růst výdajů zdravotního pojištění z 6,4 % HDP v roce 2026 na 6,9 % v roce 2036 a 7,5 % v roce 2056, při příjmech kolem 6,1 až 6,2 % HDP (Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2026, tab. D.1). V cenách a při velikosti ekonomiky roku 2026 to dává mezeru asi 60 mld. Kč v roce 2035 a asi 104 mld. Kč v roce 2050 (přepočet studie, Část V). Jde o podmíněný scénář, který platí za dnešních pravidel příjmů. Ověřit: přesné hodnoty tabulky D.1 v primárním zdroji.
Ochrana před přímými platbami slábne u nejchudších. V roce 2023 mělo katastrofické výdaje na zdraví 21 % domácností nejchudší pětiny (v roce 2018 14 %) a asi 6 % všech domácností, hlavně kvůli doplatkům na léky a platbám u zubaře (WHO/Europe 2025).
Zdravotní rizika a prevence
Česko vypije 11,2 litru čistého alkoholu na osobu nad 15 let ročně (2023), asi o třetinu víc než průměr OECD, a 60 % dospělých má nadváhu nebo obezitu. Prevence přitom dostává méně peněz než v průměru OECD.
| Ukazatel | Česko | Srovnání | Zdroj, rok dat |
|---|---|---|---|
| Registrovaná spotřeba alkoholu (l čistého alkoholu na osobu 15+) | 11,2 | OECD 8,5 | OECD Health at a Glance 2025, data 2023 |
| Nadváha a obezita dospělých (BMI ≥ 25) | 60,0 % | EU 52,7 % | Eurostat EHIS, 2019 |
| Obezita dospělých (BMI ≥ 30) | 19,8 % | EU 16,5 % | Eurostat EHIS, 2019 |
| Nadváha a obezita dětí 6–9 let | 26,3 % | průměr zemí COSI 29,8 % | WHO COSI, 2019 |
| Účast ve screeningu kolorektálního karcinomu | 31,1 % | OECD 42 % | ÚZIS NRHZS 2024; OECD |
| Pokrytí žen 50–69 let mamografickým screeningem | 54,5 % | OECD 68 %, EU 65 % | ÚZIS NRHZS 2024 (HSPA Monitor) |
| Očkování proti chřipce, lidé nad 65 let | 24,6 % | OECD 51 %, cíl EU 75 % | ÚZIS, sezóna 2025/26; OECD 2024 |
| Výdaje na prevenci (% běžných výdajů na zdraví) | 2,7 % | OECD 3,2 % | OECD SHA, 2023 |
Ceny alkoholu spotřebě odpovídají. Spotřební daň z piva patří k nejnižším v EU, tiché víno má sazbu nula a pivo bývá levnější než nealkoholické nápoje. Na spotřebních daních z alkoholu stát vybere kolem 15,5 mld. Kč ročně (líh přes 10, pivo asi 5, víno asi 0,5 mld. Kč).
Následky se ukazují v úmrtnosti na chronická onemocnění jater, která je o 43 % vyšší než v EU a za posledních pět let se nezlepšila (graf odvratitelné úmrtnosti výše). Národní odhad včetně neregistrované spotřeby je asi 14,4 litru (ČSÚ, SZÚ); vychází ale z jiné metodiky a s průměrem OECD ho srovnávat nelze.
Bilanční spotřeba cukru je 30,8 kg na obyvatele (ČSÚ, 2024) a nezahrnuje sirupy, kterými se nápoje často sladí. Na slazené nápoje dnes žádná zvláštní daň není.
Kde systém lidi aktivně zve, účast roste: na mamografii chodí 61,4 % žen ve věku 50–69 let, víc než v mediánovém státě EU, pokrytí celé cílové skupiny je ale 54,5 % a zůstává pod průměrem OECD (68 %) i EU (65 %; ÚZIS NRHZS 2024, HSPA Monitor). U screeningu tlustého střeva a očkování seniorů Česko zaostává ještě víc. Na kolonoskopii po pozitivním testu se čekalo 84,2 dne (2024; v roce 2019 61,2 dne) a dorazí na ni jen 61,7 % lidí (ÚZIS). Screeningové programy koordinuje Národní screeningové centrum při ÚZIS, které vláda v této roli schválila v květnu 2025. Účast na kolonoskopii po pozitivním testu se dlouhodobě pohybuje jen mezi 60 a 70 % (MZ ČR 2025, s. 35 a 36). Od roku 2026 se má cílová skupina kolorektálního screeningu rozšířit na 45 až 75 let (tamtéž, s. 40).
Vyšší účast ve screeningu zvýší poptávku po kolonoskopii, kterou dnešní kapacita nepokryje. Ověřit: kapacita endoskopických pracovišť po krajích a její rezerva pro nárůst účasti.
Od problému k opatření
Každý problém výše má v jádru reformy (J1–J10) nebo v jejích podmínkách (P1–P5) aspoň jedno opatření. Jedinou výjimkou jsou katastrofické výdaje domácností, které studie výslovně řeší mimo jádro.
| Problém (výchozí stav) | Co ho způsobuje | Opatření jádra a podmínky |
|---|---|---|
| Těžiště v akutní lůžkové péči: 29,7 % úhrad, obložnost standardních lůžek 56 % | Úhrady odměňují objem a historické rozpočty; síť lůžek nikdo neplánuje; není kam pacienta přeložit | J6 krajský plán sítě a fond přeměny; J7 kapacita následné a dlouhodobé péče jako podmínka přeměny; J1 a J4 přesun péče k týmům a domů |
| Praktiků ubývá o 110–180 ročně, asi třetina je starší 60 let | Málo atestací, praxe jednoho lékaře bez zástupu, omezené kompetence, každoroční nejistota úhrady | J1 tým sdružené péče a pětiletá smlouva; J3 kompetence praktiků; P2 rezidenční místa; P1 nábor ze zahraničí a rychlejší aprobace |
| Lidé bez praktika, jejichž počet nikdo nesleduje | Zánik praxí v malých obcích; chybí měření z registrů pojišťoven | J5 měření lidí bez praktika; J1 odpovědnost týmu za spádové území; J4 návštěvní služba a doprava k lékaři |
| Odvratitelných hospitalizací o 25 % víc než v OECD, vysoká úmrtnost na diabetes a nemoci srdce | Péče o chroniky je nesoustavná, bez sester s kompetencemi a bez návštěv doma | J1 jmenovitý ošetřující lékař a kontinuita v týmu; J2 sesterská složka úhrady a kompetence sester; J3; J4 |
| Čekací doby se neměří, ke specialistovi se dostane dřív ten, kdo dřív zavolá | eŽádanka není povinná a nenese údaj o naléhavosti | J5 eŽádanka s triážním údajem a měření čekání |
| Potřeba přes 30 000 nových úvazků sester za 10–12 let (z toho nejméně 24 000 všeobecných), primární péče bez sester | Stárnutí sester, nízký přísun všeobecných sester, sesterská práce v ordinaci se neplatí | J2; P1 personální bilance po krajích |
| Do roku 2035 je potřeba asi 39 000 nových zdravotních i sociálních lůžek dlouhodobé a následné péče (z toho zdravotních dnes chybí 2–3 tisíce a do roku 2035 bude potřeba dalších nejméně 8 tisíc) a 21 000 pečovatelů | Dva resorty a dvojí financování, kapacitu nikdo neplánuje jako celek | J7; P3 sociální účet a sdílené financování sociálně-zdravotní péče; J4 |
| Schodek pojištění od roku 2023, zůstatky na účtech pojišťoven 69,9 → 43,2 mld. Kč | Platba státu nesleduje náklady na péči; stárnutí | J10 nový vzorec platby státu; J8 a J9, jejichž výnos nad pevnou část pro Fond prevence zvyšuje platbu státu |
| Alkohol, cukr, obezita; nízký screening tlustého střeva a očkování seniorů | Nízké spotřební daně, nulová sazba na tiché víno, žádná daň ze slazených nápojů; prevence bez stabilního zdroje | J8 daň z tichého vína a valorizace daní z lihu a piva; J9 pásmová daň ze slazených nápojů; P4 Fond prevence |
| Katastrofické výdaje má 21 % domácností nejchudší pětiny | Doplatky na léky a platby u zubaře | Mimo jádro: stručné podklady Dostupné léky a Reforma stomatologie (Část XI); ukazatel katastrofických výdajů (Část IX) |
| Výkonnost systému se hodnotí nahodile a se zpožděním | Chybí závazný rámec hodnocení a data v reálném čase | P5 HSPA jako oficiální rámec hodnocení v zákoně; J5 |
Dvě vazby z tabulky jsou závazné pro celý návrh. Podíl akutní lůžkové péče se sleduje spolu s podílem nemocničních ambulancí, aby pokles nevznikl jen přeúčtováním. Přeměna lůžek (J6) je vázaná na J7: dokud kraj neprokáže kapacitu následné a dlouhodobé péče a dojezd záchranné služby, akutní lůžko se nepřemění.